Kauza: Tušení konce

Roman Švanda

Ypsilondvěká

Ein Gespenst geht um Europa et cetera...

Na sklonku minulého tisíciletí lidé očekávali přelom letopočtu s napětím v podstatě velmi podobným tomu dnešnímu. Tehdejší církevně - mediální magnáti připravovali bohabojné obyvatelstvo na příchod Antikrista. Čím blíž byl rok 1000, tím konkrétnějších podob nabývaly představy nadcházejících hrůz. Leč nestalo se tak. Můžeme-li věřit dobovým záznamům, pak příchod nového milénia znamenal především jakési duchovní obrození, pocházející pravděpodobně z úlevy. Jak zhodnotí jednou historikové "náš" přerod a co napíší dnešní kronikáři do svých análů, nikdo neví. Doba je březí katastrofami a vymknuta z mikroprocesorů šílí. Otázkou také zůstává, zda každá z předpovídaných katastrof není pouze dalším pokusem ovládnout davy a udržet tak moc stávajících politických systémů. Neboť každá katastrofa neočekávaně dává chaosu světa jistý řád.

Když jsem začal chodit do školy, což bylo snad léta Páně 1970, pokud se výpočet a vzpomínka nemýlí, objevovalo se kulaté součíslí roku 2000 stejně často jako dnes. Tučné nadpisy v novinách i magazínech soutěžily o to, který z nich učiní onu magickou hranici sta i tisíciletí ještě magičtější, záhadnější, hrůznější, optimističtější, prostě superlativnější. Rok dva tisíce se nám, chrabrým jinochům, zdál nekonečně daleko, tož jsme každou chvíli trávili sněním (v dýmu prvních cigaret) a smýšlením, co bude, jak bude a kolik nám třeba bude zrovna let. Spočítali jsme složitě, že ten rok je neuvěřitelně daleko a že budeme nepředstavitelně staří. Och, vy vzdálená Někdy! Doba technologické euforie, někde přecházející až v šílenství, byla v nejlepším. Vzpomínám velmi dobře vizionářských obrazů nádherných měst ze skla, betonu a oceli, kde sice už nejsou stromy, zato pozemšťané tráví šťastné chvíle v bohatě polstrovaných sedačkách vznášedel a aut, která se pohybují sama z bodu A do bodu B, zatímco v blízkém i vzdálenějším vesmíru exploatují pro nás nové zdroje surovin vybraní nebeští kolonisté. A v pozadí zněla diskrétní, nic neříkající hudba... Slovo počítač jsme neznali a neměli jsme ani ponětí, že za pár let budeme žít ve sci-fi.

Konec "naší" civilizace?

Potíže s rokem 2000, rokem Nula, nazývané též Milenium bug či Y2k, jsou pupeční šňůrou, která poutá digitalizovaný svět od jeho počátků. Zda se nám podaří tuto šňůru šikovně přestřihnout a zavázat ještě před poslední letošní půlnocí, je velkým otazníkem. V dobách dřevních, kdy počítače byly větší než kráva, ba i než panelákový byt 3+1, a kdy se šetřilo místem na magnetických páskách a děrných štítcích, zdálo se být užití letopočtu ve dvouciferném formátu výhodnou úsporou. Nikoho nenapadlo, že by se některé z tehdejších aplikací mohly dožít konce století (některé dokonce přežily své tvůrce). Dnes tedy hrozí kolaps elektronických systémů, které rok 2000 mohou samozřejmě identifikovat jako rok 1900, což v důsledcích znamená nedozírné zmatky (k velkému překvapení programátorů je navíc poslední rok století přestupný, je tedy možné, že 29. únor 2000 bude pro řadu elektronických systémů neexistujícím dnem). Příčinou lapsu však nemusí být jenom špatný systémový čas, nepříjemnosti může způsobit řada dalších faktorů - např. užití čísla 9999 jako ukončovací sekvence souborů a z toho plynoucí chybná interpretace některých aplikací, přestože tato cifra má s datem 1999 pramálo společného. Trhliny jsou tedy v hardwaru, softwaru i uživatelských datech. Počet aplikací postižených syndromem Y2k se odhaduje ke čtyřiceti milionům. Reálný předpoklad praví, že zhruba 15 % chyb je skrytých, tedy zatím k nenalezení. Rokem 2000 však nebezpečí nekončí. Další problémy se objeví např. ve třicátých letech 21. století s operačním systémem Unix.

Pokud české instituce reagují na hrozbu kolapsu Y2k podobně jako na zatmění, před nímž policejní činovník na otázku, zda chystá jeho resort nějaká opatření proti předpokládanému zvýšení nehodovosti, odpověděl, že "pokud má být konec světa, tak už je to stejně jedno", pak se máme na co těšit. Zvláště když za určitý obnos lze pořídit zahraniční certifikát, který dokládá připravenost elektronických systémů té či oné klíčové firmy na přechod letopočtu.

Datum jsou peníze

Quasiinformační masáž médií problematiku Y2k vtírá neodbytně minimálně ke kořínkům našich vlasů. Zhruba tedy víme, o co teoreticky jde. Prakticky se to má jako se zatměním slunce. Očekávané katastrofy přijít mohou, ale taky nemusí. Hořící žirafy na křižovatkách a krvelační sousedé, po zuby ozbrojení vzduchovkami, pilníčky na nehty, hrachem a pepřem... Přechod ze dvou devítek na dvě nuly bude stát od tří set miliard do téměř dvou bilionů dolarů. Je však otázkou, zda celý humbuk je vůbec opodstatněný. Pravděpodobnější je proroctví předních vědců, že zhruba třetina všech rostlinných a živočišných druhů v nejbližších padesáti letech nenávratně zmizí z povrchu této planety. Avšak Y2k je byznysem století. A žaloby, které se - zejména v nejpitomější zemi severní polokoule (možná světa) - sesypou v roce Nula, budou bezpochyby dalším kolotočem milionů grošíků. Víno ve sklepích snad kvůlivá tomu nezkysne. Abychom měli čím zapíjet proces dekostrukce homogenního akvarelu euroamerikánské civilizace.

Ecce Gematria!

Jsme za zatměním, za jedním z domnělých konců světa. Pokud nemáte do sítnice vypálené znamení šelmy, vězte, že není všem posledním dnům ještě konec. Dnes jsem se dozvěděl, že další konec světa bude v pátek třináctého, 21. srpna budou možná padat z nebe satelity, R. G. mě v telefonu ujistil, že 26. srpna je to správné datum, poněvadž dojde k opozici planet, Nostradama jsem však ve Zlatých stránkách nenašel. Tak už nevím. Lidové noviny v příloze Milénium (což by mohla klidně být i reklama na čokoládu té šílené fialové krávy) předkládají další mediální kaviár - sedmnáct nejpravděpodobnějších scénářů Armageddonu. Kalendář Inků končí rokem 2013. V kuchyni visí kalendář z roku 1983. Nikdo neví, kdy přesně začíná věk Vodnáře. Řítí se na nás komety, odpadky, zmutované viry, viry počítačové, kulturburgery, asteroidy a lupy, hollywoodské filmy, chátrající ruské satelity a anekdoty bez pointy. Jo, jo... I Antikrist může mít podobu nul a jedniček.

V gematrickém hokynářství si můžete pro spekulativní výpočty správnosti Nostradamových a jiných proroctví vybrat berličky, jaké chcete. Krom oblíbených 999, 666, 777, 888 můžete přidat další čárové kódy (znamení bestie), kupř. 000. Dokonce i MF Dnes (která někdy jako by Nově odkudsi vypadla) přišla se svou troškou: "Když v abecedě písmenu A přiřadíme číslo 6, písmenu B číslo 12, písmenu C 18 atd., pak součet v anglickém slově COMPUTER dá dohromady 666 /.../." Co kdyby, že?

Gehenna bude studená, žádná síra a plameny

Pokud vám na stole zabírá místo šedivý plast a plech a máte obavy, že po Silvestru se stanou pouhou dekorací, nejjednodušší způsob, jak se případným problémům bránit, je obstarat si některý z programů, který se s menším či větším úspěchem pokusí vaše PC vykurýrovat. K mání jsou všude na internetu, odkud je možno si je volně stáhnout, nebo na CD přílohách některých časopisů (např. Internet z dubna 99). Pokud se vám podaří odstranit (v případě, že vlastníte starší kus PC) problémy s BIOSem, operačním systémem, s fungováním starších aplikací a ukládáním souborů, vězte, že nemáte ještě vyhráno. Pokud počítač na stole nemáte, vyměňte si alespoň pásku v psacím stroji. Kdo ví!?

Pakliže se splní některý z katastrofických scénářů, potom vám - v lepším případě - přestanou správně fungovat věcičky osazené elektronickými šváby - mikrovlnná trouba, televizor, video, pračka, sušička, budík, auto a z bankomatu si nevyzvednete nic (pokud ještě vůbec vyplivne vaši kartu) a na některých místech internetové sítě se objeví Hic sunt leones et dracones. V horším případě dojde 1. 1. 00 (že by přeci jen ty nuly a jedničky?) ke kolapsu energetických systémů, což znamená úžasné večírky při svíčkách, s šálou omotanou kolem prokřehlého nosu, ale jinak nic. Doslova nic. Ani telefon, ba ani voda z kohoutku neukápne. Kolem jen vzduch a země. Ohně založené při rabování by vás zahřát mohly, ale na jak dlouho? Možná se najde podnikavec, který někde poblíž Silicon Valey koupí hezký (= křemičitý) pozemek s výhledem na stometrový obrýlený falus hlavy Billa Big Atese a na něm založí první hřbitov pécéček. Udržování lcd displejů s epitafními žvásty přijde na pár šupů a v elektronické verzi na internetu by se na takový krchov dal případně pochovat celý Welt.

KONEC SWJETA: Podle Murphyho zákonů bude každá chyba skryta tam, kde bude objevena co možná nejpozději a kde způsobí co možná největší škodu. Mimochodem, hledal jsem v několika encyklopediích heslo konec světa a našel pouze konečnou množinu a konečník. Kdo ví, jak se to tedy vlastně má se životem, vesmírem a vůbec? Delfíni ještě z naší planety nezmizeli, myši to s námi nemyslí zle a co se děje v paralelních vesmírech, zatím nevíme (aspoň máme paralen). Takže: v prosinci doplňte nouzové zásoby, nakupte trvanlivé potraviny, vodu, benzin, svíčky, pláštěnky, propanbutanovou bombu, naplňte vanu a naolejujte zbraně (a pak Hrrr, na ně!!!), jinak je naolejuje Julie. Ale hlavně: Nepropadejte panice! Nevěřte nikomu, kdo (ne)má počítač!