Kauza s názvem Prostituce. Zavání to levnou senzačností, ale senzační pro nás byla pouze vstupní idea pojednat vše - jak jinak - trochu jinak. Spolu s Ladislavem Vereckým, Josefem Kroutvorem a dalšími příznivci jsme se do věci pustili s velkým zápalem a podařilo se nám shromáždit takové množství zajímavého materiálu, že jsme nakonec celou Kauzu museli rozdělit do dvou částí.
Ta první je cele upřená do minulosti, protože více než lechtivé momenty s tématem nutně spojené nás na věci zajímají četné subtilní souvislosti, jež - jak doufáme - vyjdou v úhrnu najevo.
II. díl Kauzy, který najdete v lednovém čísle Neonu, se už bude věnovat především současné podobě prostituce, přičemž o další atraktivní materiály nebude nouze.
Martin Reiner
Rakouský malíř Egon Schiele, kterého jsme si vybrali jako výtvarného průvodce naší kauzou, se narodil 12. června 1890 v rakouském Tullnu. Jeho matka, Marie Soukupová, pocházela z Českého Krumlova. Schieleho otec trpěl duševní poruchou, jejímž původem byl patrně syfilis, a zemřel, když bylo Egonovi patnáct let. Brzy poté již bylo zřejmé, že Schiele je mimořádný výtvarný talent. Odmalička byl - jako jediný chlapec v rodině - hýčkán a obdivován jako zázračné dítě, aby se nakonec jako enfant terrible stal postrachem rodiny, učitelů a okolí. Celé jeho dílo vzniklo v období pouhých deseti let, z nichž čtyři padají do času I. světové války.
Schiele umírá ve Vídni 31. října 1918 ve věku pouhých osmadvaceti let na následky španělské chřipky, pouhé tři dny po smrti své milované ženy, která byla v šestém měsíci těhotenství.
I ty nejlascívnější pozice jsou u Schieleho prostoupeny poezií - láska a neřest jedno jsou.
Jestliže secesi ovládla žena salónů, společensky prohnaná koketa, pak expresionismus provokativně vyzvedl pouliční holku. I Schiele kreslí a maluje animální typy a prostitutky, ale je otázka, zda jsou to opravdu padlé ženy.
Co Schieleho někdy hnalo k zobrazení erotických scén, byl snad vedle mocné přitažlivosti tajemství pohlaví také občas až k úzkosti vyhnaný strach z osamělosti.