Košíře, středověká osada západně od Prahy, prosluly pěstováním vinné révy, kterou tu vysadil Karel IV. Když roku 1611 vtrhlo do Čech vojsko pasovského biskupa Leopolda, umístilo v Košířích svůj hlavní stan a ves krutě vyplenilo. Roku 1803 Napoleon přičlenil území pasovského biskupství k Bavorsku. Sesazený biskup Leopold se přestěhoval do Čech a v Košířích koupil hospodářský dvůr Cibulka. Historie se ráda vrací v kruzích: poslední pasovský biskup se usadil právě tam, kde jeho předchůdce a jmenovec prolil tolik nevinné krve.
Cibulka byla původně gotický statek obklopený vinicemi, doložený již ve 14. století. V 15. a 16. století dvůr patřil rodu Cibulkových z Veleslavína, po němž dostal jméno. Z barokní přestavby zůstaly stáje zaklenuté valenou klenbou s lunetami. Exbiskup Leopold tu od roku 1817 začal budovat svou Zahradu filosofie. Na rozlehlých polnostech dal vysázet stromy a keře a proměnil je v romantický anglický park. Ten pak zaplnil pozoruhodnými stavbami:
Nad umělou zříceninou s tajemnou sochou v umělé jeskyni se tyčí mohutná věž, sloužící jako rozhledna. U nedalekého jezírka stojí antikizující chrámek se sochou Diany (1820). Dále tu najdeme biskupův památník s alegorickou plastikou Václava Práchnera (1822), neogotickou hájovnu a řadu dalších plastik i architektonických solitérů. Nejpozoruhodnější je však bizarní Čínský pavilon, patrová stavba se dvěma šroubovicovými schodišti, orientální střechou a fascinujícími průhledy do krajiny.
Středem parku je Leopoldovo sídlo, jež nazval Tusculum - empírový zámeček s hodinovou věží. Nad průjezdem je datum 1818. I v zámečku narazíme na pozoruhodné detaily - třeba kamenné polofigury ve slepých oknech od Josefa Malínského nebo zděné psí boudy v podobě romantických hrádků vedle stodoly.
Leopoldovi bylo dopřáno stavět svou Zahradu filosofie pouhých devět let, takže zůstala pouhým torzem toho, čím měla být: zrcadlem vesmíru, v němž se odráží tajemství Stvoření; věčný zápas protikladů dobra a zla. Zápas, zobrazený napětím mezi geometrickou symbolikou budov a beztvarostí přírody. Prozradíme ještě, že se v půdorysech Čínského pavilonu, altánů i (dnes již zasypané) studny opakuje pravidelný osmiúhelník, posvátný Oktagram, vyjadřující posvátný princip osmi živlů, jimiž byla stvořena Země (podle dávných legend byla znalost první poloviny z těchto praživlů ztracena během dobytí Cařihradu Turky roku 1453).
Ale rychle zpět, zahalme Zahradu filosofie znovu rouškou mlčení, abychom našim čtenářům dopřáli rozluštit skrytá tajemství svou vlastní zvídavostí, což jest podstatou moudrosti...
Přestože je Cibulka jedním z našich posledních stavebněkrajinných celků dochovaných v úpravě z počátku minulého století, je dnes v katastrofálním stavu. Stavby chátrají a mizí, zatímco rostliny naopak přerůstají meze, které jim člověk určil.
Najdete ji v Košířích (až do roku 1848 patřily k rakovnickému kraji, součástí Prahy jsou až od roku 1920). Jeďte ze stanice metra Anděl autobusem 123 a vystupte na zastávce U lesíka. Odsud už je k zámečku (ulice U Cibulky, č. p. 118) necelých 200 metrů. V zimě je tu možno sáňkovat nebo jezdit na běžkách, v létě je park vhodný pro nějaké to galantní dobrodružství.
Leopold Leonhard hrabě Thun-Hohenstein (17. 4. 1748 Děčín - 22. 10. 1826 Cibulka). Příslušník české větve starého (12. století) hraběcího rodu původem z jižního Tyrolska. Od roku 1797 kníže biskup pasovský. Leopold byl filosof, mecenáš umění a osvícenec, věnoval se též astrologii, magii a okultismu. Poddaní si ho oblíbili, protože jako první státnický čin na biskupském stolci zrušil trest smrti. Velkou zahradu Na Cibulce otevřel veřejnosti, čímž se stal miláčkem Pražanů. Je pochován na Malostranském hřbitově - mohutný pomník klečícího biskupa odlitý z bronzu, dílo sochaře Václava Práchnera z 1830, je dominantou celého hřbitova.