Na návštěvě v Moravské galerii

Jeden z nejrozšířenějších a nejpoužívanějších astronomických přístrojů ve středověku a v renesanci. Astroláb dorazil do Evropy z Blízkého Orientu jako jeden z "úlovků" křižáckých výprav, ovšem otcovství je v souvislosti s astrolábem připisováno nejčastěji Hipparchovi (2. stol. př. n. l.). Tento starověký přístroj na určování výšky nebeských těles se v Evropě rychle rozšířil nejen mezi astronomy, ale v denní praxi ho používali i mořeplavci nebo obchodní cestující.

Kus ze sbírek Moravské galerie je unikátem signovaným iniciálami GMR, které odkazují na astronoma a kartografa Gerharda Mercatora (1512-1594). Dochovaný astroláb je s největší pravděpodobností jeho prvním a jediným značeným výrobkem z celkem tří dnes známých exemplářů na světě. Identifikačním znakem je zde především "tulipánové" uspořádání sítě v ekliptickém kruhu.

Autor patřil ke kosmopolitním uměleckým osobnostem osvícenské éry. Působil v řadě evropských uměleckých center a jako malíř proslul nejen svou všestranností, ale zaujal také jako specialista na zvířecí tematiku.

Originál ze sbírek Moravské galerie ovšem stojí za zvláštní pozornost, neboť obvyklý přístup typický pro barokní zátiší s živou či mrtvou zvěří či žánrové výjevy, v nichž má zvířecí motiv zpravidla pouze úlohu doplňující, je zde zásadně pozměněn. Kočičí samec je hlavním objektem obrazu a výjev tudíž nelze považovat za nic jiného než za "portrét" kocoura-lovce se svou obětí. Pointou obrazu je ostatně nápis na zadní straně obrazu, v němž stojí: "Raton, perský kocour z majetku ctihodné dámy H. Georgeové, chytil ptáka při jedné ze svých ranních procházek nedaleko vily Navorin v Římě."

S použitím materiálů Moravské galerie upravila redakce. Poděkování paní Pelouškové, paní Křížové a ředitelce MG paní Chamonikole.