Rok 1966 byl pro Capoteho ��asn�. Rom�n Chladnokrevn� se uk�zal b�t tou spr�vn� na�asovanou bombou a jeho autor dobrou akvizic� zaveden�ch televizn�ch show, tv��� z tituln�ch stran �asopis� a l�drem kni�n�ch �eb���k�. Snesiteln� jist� byl i d鹻 dolar�, kter� se snesl na jeho hlavu. V�e vyvrcholilo v listopadu slavn�m �ernob�l�m plesem, kter� Capote uspo��dal na po�est novin��ky Kay Grahamov�. Z newyorsk� smet�nky zde chyb�l opravdu m�lokdo a na str�nk�ch americk�ch novin zab�rala tahle p�rty v�c m�sta ne� soub�n� prob�haj�c� rusko-americk� summit.
Nav�c 5. ledna 1966, �trn�ct dn� p�ed vyd�n�m kni�n� verze rom�nu Chladnokrevn�, podepsal Truman Capote se sv�m nakladatelstv�m Random House smlouvu na novou knihu nazvanou Vysly�en� modlitby. Term�n dod�n� rukopisu byl stanoven na 1. ledna 1968.
M�lo to b�t jeho �ivotn� d�lo - rom�n faktu pe�liv� vybran� z jeho den�k�, dopis� a nejr�zn�j��ch pozn�mek a post�eh� z let 1943-1965, rom�n pozorn� pronikaj�c� do mal�ho sv�ta velmi bohat�ch lid� p�edev��m z v�chodn�ho pob�e�� Spojen�ch st�t� a z n�kolika m�st v Evrop�. Sv�t aristokrat�, sv�t kav�rensk� smet�nky, kter� sm�l tak dob�e poznat; zkr�tka a dob�e, tahle kniha nem�la b�t ni��m men��m ne� aktu�ln� odpov�d� na Hled�n� ztracen�ho �asu, arcid�lo Marcela Prousta, kter� Capote p�e�etl cel� dokonce n�kolikr�t.
V nes�etn�ch rozhovorech Capote Vysly�en� modlitby pravideln� zmi�oval a p�ipom�nal, a jeho p��tel� znali m�lem nazpam� �etn� pas�e, kter� jim Capote p�ed��tal na jacht�ch a v letn�ch s�dlech, jen v Random House se rukopisu nemohli do�kat. V roce 1969 byla proto p�vodn� smlouva nahrazena novou; ta posouvala term�n odevzd�n� rukopisu na leden roku 1973 a tak� podstatn�m zp�sobem navy�ovala Truman�v honor�� za poskytnut� autorsk�ch pr�v, kter� p�vodn� �inil pouh�ch 25.000 dolar�. Jen�e kniha nebyla hotova ani v nov�m term�nu.
Posledn� smlouvu na Vysly�en� modlitby, v po�ad� u� p�tou, podepsal Capote na ja�e roku 1980. Ta stanovovala term�n odevzd�n� rukopisu na 1. b�ezna 1981 a zaru�ovala mu jen za tento akt rovn� milion dolar�.
Z honor��e se ale autor u� neradoval. Motto, kter� p�isoudil sv� nikdy nedopsan� knize, slova Svat� Terezy z �vily o tom, �e vysly�en� modlitby p�inesly �asto v�ce slz ne� ty nevysly�en�, se uk�zala b�t prorock�mi. Vysly�en� modlitby se toti� opravdu staly jeho - jak si p��l -��ivotn� knihou. Tou, kterou nep�e�il.
Truman Capote se narodil 30. 9. 1924 v New Orleans. V d�tstv� m�l �ty�i velk� z�liby: �ten�, film, step a kreslen�. V�n� ps�t za�al ji� v osmi letech. Ofici�ln�mu vzd�l�n� p��li� nedal a po kr�tk� praxi v �asopise New Yorker vydal ve �ty�iadvaceti letech svou prvotinu Jin� hlasy, jin� pokoje, kter� mu okam�it� zjednala velk� ohlas a pov�st tak�ka geni�ln�ho spisovatele. O rok pozd�ji vy�el pov�dkov� soubor Strom noci. Slavn� novely Lu�n� harfa (1951) a zejm�na zfilmovan� Sn�dan� u Tiffanyho (1958) p�edch�zely knize, kter� prorazila cestu nov�mu liter�rn�mu ��nru - rom�nu faktu: Chladnokrevn�. Tento sugestivn� popis historie jedn� brut�ln� vra�dy se stal vrcholem Capoteho liter�rn� kari�ry. �asopisecky publikoval r�zn� cestopisn� �rty, kontroverzn� rozhovory se slavn�mi osobnostmi a �adu dal��ch pov�dek. Kni�n� vy�el je�t� pov�dkov� soubor Hudba pro chameleony (1980) a posmrtn� dlouho ohla�ovan� a nakonec nedopsan� rom�n Vysly�en� modlitby. V�t�ina z Capoteho nep��li� rozs�hl�ho d�la je p�elo�ena do �e�tiny. avn� uk�zka z Vysly�en�ch modliteb vych�z� �esky poprv� a je dopln�na kol�� autentick�ch v�pov�d� dokumentuj�c�ch, ��m se pro Capoteho tato "neexistuj�c�" kniha stala a co pro n�ho ve skute�nosti znamenala.
Capote zem�el 25. 8. 1984 v Los Angeles.
"Na p�elomu let 1974-75 mi kone�n� Truman uk�zal �ty�i kapitoly z Vysly�en�ch modliteb," ��k� Joe Fox, kter� byl l�ta Capoteho redaktorem v Random House. "Z�rove� mi ozn�mil, �e je chce otisknout v Esquiru, co� se mi p��li� nel�bilo, ale Truman, kter� se pova�oval za mistra p�es vlastn� publicitu, si to rozmluvit nedal. Byl p�esv�d�en, �e p�esn� v�, co d�l�."
Dotson Rader, spisovatel a Capoteho p��tel:
"Truman volal z L.A. do Esquiru kv�li p��padn�mu uve�ejn�n� uk�zek z Vysly�en�ch modliteb. Mluvil s redaktorem Donem Ericksonem a bavili se o tom, o kolik by takov� v�c mohla zv��it prodej �asopisu. Kdy� dotelefonoval, obr�til se na m� a �ekl, �e mu Esquire nab�z� 16000 dolar�, zat�mco The New Yorker mu u� d��ve nab�dl 18000 dolar�. Nebyl si jist, kterou nab�dku m� vz�t. Zeptal jsem se ho, jak� publikum chce oslovit. Truman, kter� tehdy mluv�val s obavami o tom, �e jeho �ten��i st�rnou, cht�l samoz�ejm� oslovit co mo�n� nejmlad�� lidi. 'Zn� soci�ln� slo�en� nejsiln�j�� skupiny p�edplatitel� New Yorkeru,' u�kl�bl jsem se na Trumana. 'Jsou to zuba�i, chlap�e. Tak�e tv�mi �ten��i budou p�edev��m chud�ci v �ek�rn�ch zubn�ch ordinac� omdl�vaj�c� bolest� a �ekaj�c� na popravu v zuba�sk�m k�esle.'
Truman pak zavolal zp�tky do Esquiru, dal si podm�nku, �e bude na tituln� str�nce a �e do textu nesm� nikdo zasahovat - a potom je�t� �ekl, �e redaktor si mus� pro rukopis p�ilet�t do Key West, co� nem�lo p��li� logiku, jeliko� za chv�li odl�tal do Yucat�nu nav�t�vit Lee Radziwillovou. Do Key West se chystal a� potom.
Jeli jsme na leti�t� a Truman�v rukopis Vysly�en�ch modliteb - n�jak�ch 800 stran zabalen�ch do hn�d�ho pap�ru a p�ev�zan�ch ���rkou - le�elo vedle n�s na sedadle. V�echny ostatn� v�ci m�l v zavazadle.
Na leti�ti jsme �li k pult�ku spole�nosti Aero-m�xico vyzvednout Trumanovy letenky. V tu chv�li si Truman uv�domil, �e nem� rukopis u sebe, a propadl naprost�, nep�edstaviteln� panice:
'Bo�e, Bo�e,' k�i�el a m�val rukama, 'to nen� mo�n�! Dvan�ct let m�ho �ivota, panebo�e! Kde jen... Kristepane...! To u� nebudu nikdy schopen znovu napsat!'
Nakonec se uk�zalo, �e rukopis z�stal v tax�ku - a za chv�li n�m ho p�ivezli p��mo na leti�t�. Truman po n�m ��astn� ��hl a ob�ma pa�emi si ho p�itiskl na prsa. Tak rukopis dr�el celou dobu, ne� nastoupil do letadla."
Kate Harringtonov�, dcera Trumanova intimn�ho p��tele Johna O?Shea, kter� u Capoteho v inkriminovan� dob� bydlela:
"Dob�e si vzpom�n�m na tu chv�li, kdy se Truman rozhodl d�t uk�zku z Vysly�en�ch modliteb do Esquiru. Telefonovala jsem s otcem a pamatuju si, jak ��kal: 'To je spole�ensk� sebevra�da.' Truman mi doma n�kter� texty uk�zal, ale j� je �etla jako historky, kter� byly prost� fascinuj�c�, proto�e jsem nedok�zala rozeznat jemn� zast�en� podoby lid�, o kter�ch to bylo."
George Page, korespondent NBC News:
"Mluvili jsme spolu v Key West.
'Jsi opravdu p�ipraven n�st d�sledky toho, co tam ��k� o Paleyov�ch a dal��ch lidech?' zeptal jsem se Trumana.
Nepamatuju si u� p�esn�, co na to �ekl, ale bylo to ka�dop�dn� n�co efektn�ho, asi v tom duchu, �e ho to nezaj�m�. Zd�lo se, �e sv� p��telstv� s t�mi lidmi pova�uje za dostate�n� siln� a �e o�ek�v�, �e oni budou ty texty br�t jako um�leck� d�lo...
Ve�er pak byl Truman velmi opil�. M�l v t� dob� t�k� rozbroje s Johnem O?Shea a mn� najednou p�ipadlo, �e publikov�n� t� uk�zky je z jeho strany z�m�rn�, t�ce sebezni�uj�c� akt. Mysl�m si, �e v�d�l, o co jde. V�d�l, �e hodil gran�t, kter� zm�n� jeho �ivot. A taky zm�nil... tahle v�c ho p�es noc svrhla z jeho skv�l�ho spole�ensk�ho postu na holou zem. Nedomn�v�m se, �e cht�l, aby se stalo pr�v� tohle, ale v Trumanovi prost� bylo n�co, co ho nutilo �okovat okol�. Moje teorie je takov�: Capote postupn� nab�val p�esv�d�en�, �e u� nen� schopen ps�t tak dob�e jako d��v. A opisovat s�m ze sebe necht�l. M�m pocit, �e teprve p�i pr�ci na t� knize mu doch�zelo, �e u� nedok�e napsat n�co takov�ho, jako bylo Chladnokrevn�. Tak�e si prost� �ekl, 'mus�m ud�lat n�co dramatick�ho, nebo o m� sv�t ztrat� z�jem...'"
Jako prvn� se v Esquiru v roce 1975 objevila kapitolka s n�zvem Mojave, jej�� p�epracovanou verzi za�adil Capote pozd�ji do Hudby pro chameleony. Trochu se o n� mluvilo, ale zlomov�m momentem byla a� dal�� uk�zka oti�t�n� v t�m�e roce, kapitola La C�te Basque, kter� zp�sobila skute�nou explozi mezi newyorskou smet�nkou. Prakticky v�ichni, s nimi� se v t�chto kruz�ch p��telil, ho odvrhli za to, �e ve�ejn� vy�vanil tajn� p��hody z�kol�k�, a mnoz� s n�m u� nikdy nepromluvili.
Na den, kdy vy�la uk�zka v Esquiru, si p�esn� pamatuje Slim Keithov�:
"Zatelefonovala mi Barbara Paleyov� a zeptala se: 'U� jsi �etla Esquire?' �ekla jsem, �e ne, a ona op��ila: 'No tak si ho hned se�e�.' Byla jsem pr�v� v hotelu Pierre. Poslala jsem pro n�j slu�ku... P�e�etla jsem si to a byla jsem �pln� bez sebe, proto�e jsem tam byla. Jsem prost� ta postava, se kterou ob�dv�. V�echno - ten p��b�h s prost�radlem a s Annou Woodwardovou... jsem vypr�v�la j�, osoba nazvan� lady Coolbirthov�. A o tom, �e jsem to j�, nemohl m�t nikdo nejmen�� pochyby. Capote p�esn� popsal, jak vypad�m a jak mluv�m. Jako bych se d�vala do zrcadla. Dodnes tomu nerozum�m - co m��e �lov�ka dov�st a� k bodu, aby n�co takov�ho ud�lal? P�ece ne to, �e chce, aby se kupovaly jeho knihy. Nic z toho, co Truman napsal, jsem nikdy ne�ekla, a ani jsem nikdy na nic takov�ho nepomyslela. Vlo�it mi ta slova do �st bylo nespravedliv� a p���ern�. Nikdy mu neodpust�m - nikdy."
T�ho� dne byl Capote se sv�m ofici�ln�m �ivotopiscem u baz�nu v dom� Glorie Vanderbiltov�, kter� tr�vila l�to s man�elem v Evrop�:
"Truman mi podal �asopis," vzpom�n� Gerald Clarke, "a zat�mco jsem si �etl, vzn�el se v baz�nu na vodn� matraci. Ve v�t�in� postav jsem samoz�ejm� bez obt��� poznal skute�n� lidi. Kdy� jsem to do�etl, �ekl jsem mu, �e ti, o nich� p��e, asi nebudou dvakr�t nad�en�. Truman jen m�vl rukou: "Pros�m t�, ti jsou p��li� hloup� na to, aby se poznali. V�dy� sami nev�d�, kdo jsou."
O p�r let pozd�ji (1980) napsal Capote v p�edmluv� ke sv� nov� knize Hudba pro chameleony:
"Cel� �ty�i roky, mezi 1968 a 1972, jsem str�vil obrovskou spoustu �asu �ten�m, vyb�r�n�m, p�episov�n�m a vyzna�ov�n�m sv�ch vlastn�ch dopis� i dopis� jin�ch lid�, sv�ch di��� a r�zn�ch �asopis�, v nich� byly zaznamen�ny stovky sc�nek a dialog�, p�edev��m z let 1943 -1965. V roce 1972 jsem kone�n� za�al pracovat na samotn� knize a to tak, �e jsem nejd��v napsal posledn� kapitolu. Potom jsem napsal prvn� kapitolu, Nezka�en� monstra. Po n� p�tou, T�k� ur�ka mozku, a d�l sedmou, La C�te Basque. A t�mhle zp�sobem jsem pokra�oval, psal jsem kapitoly na p�esk��ku. Bylo mo�n� d�lat to takhle jedin� d�ky tomu, �e z�pletka - nebo sp�� z�pletky - byly pravdiv� a v�echny postavy byly skute�n�, tak�e nebylo obt��n� udr�et si v hlav� v�echno p�kn� srovnan�."
Diana Trillingov�, man�elka zn�m�ho kritika Lionela Trillinga:
"No, bylo to o�kliv�, nemysl�te? Takov� v�ci se ned�laj�. Na druhou stranu - pro ty, kter� v La C�te Basque tak rozcupoval, byl Capote po l�ta jen takov� bavi�, dvorn� �a�ek, tak pro� by je na opl�tku nepou�il jako spole�ensk� rekvizity? To mi p�ipad� docela spr�vn�, nemysl�te?"
Capote byl nepochybn� ot�esen reakc�, jej�� prudkosti se nenad�l, a je t�m�� jist�, �e byla hlavn� p���inou, pro� do�asn� pr�ci na Vysly�en�ch modlitb�ch p�eru�il. P�esto se nechal sly�et:
"Co �ekali? Jsem spisovatel a pou��v�m v�echno, co pot�ebuju k dosa�en� kone�n�ho ��inku. To si opravdu mysleli, �e jsem s nimi celou tu dobu jen proto, abych jim d�lal ka�p�rka?"
K pramal� radosti samotn�ho Capoteho se na rozruchu zp�soben�m uk�zkou oti�t�nou v Esquiru je�t� p�i�ivila novin��ka Liz Smithov�, kter� v bulv�rn�m �asopise New York identifikovala v�t�inu 'posti�en�ch'. (pozn. red.: Na�e zkr�cen� uk�zka nepostihuje v�echny v�znamn� osobnosti, kter� se b�hem ob�da dostaly do �e�i...)
Z mnoha v�pov�d�, kter� po Capoteho smrti zaznamenal George Plimpton, lze usuzovat, �e hlavn�m akt�rem proticapoteovsk�ho ta�en� newyorsk� smet�nky byla pr�v� Slim Keithov� alias Ina Coolbirthov�. �ada t�ch, kte�� by s Capotem na ve�ejnosti nepromluvili, vyjad�ovali se priv�tn� pon�kud sm��liv�ji.
Cel� z�le�itost ale dostala pro Capoteho skute�n� tragick� rozm�r teprve ve chv�li, kdy zjistil - kr�tce po uve�ejn�n� La C�te Basque - �e Barbara Paleyov�, kterou opravdu miloval, m� rakovinu v termin�ln�m stadiu. Znali se dvacet let. Pikantn� byla u� historka popisuj�c� jejich sezn�men�. Selznickovi jednou navrhli Paleyov�m, �e na jejich s�dlo na Jamajce s sebou vezmou Trumana. Ti nad�en� souhlasili - v domn�n�, �e se setkaj� s b�val�m prezidentem. M�sto toho se objevila pomen�� os�bka s pi�tiv�m hl�skem, za kterou povl�val dlouh� ��l... A zrodilo se oboustrann� p��telstv�, kter� p�etrvalo dlouh� l�ta.
Capote zoufale tou�il Babe nav�t�vit a obnovit cenn� p��telstv� p�i v�dom�, �e um�r�. Ale ona odm�tla. Nic hor��ho nemohlo Capoteho v tu chv�li potkat...
Kate Harrington:
"Bylo to opravdu tragick� a hrozn� smutn�. ��kala jsem si tehdy: jen u�, proboha, nic dal��ho... dal�� d�m v trosk�ch... kdy tohle skon��? Truman upadl do kolos�ln� deprese. Doma to vypadalo, jako kdyby pr�v� um�el n�kdo z rodiny. Chodila jsem ti�e po byt�, nepou�t�la jsem ani muziku. Bylo mi tehdy sedmn�ct osmn�ct. Brala jsem za n�j telefony. Sed�vala jsem u jeho postele, v n�� le�el cel� dny, tak�e dny i noci spl�valy v jedno, a pov�dali jsme si. �asto plakal a neust�le se ob�ral t�m, co zp�sobil.
Myslela jsem si, �e lidi budou kv�li t� v�ci chv�li bl�znit a pak se to zase vr�t� do star�ch kolej�. Ale ne. Truman t�m byl naprosto vyveden z m�ry a u� nikdy se doopravdy nevzpamatoval. Asi tak po dvou letech za�al fungovat zd�nliv� jako p�ed tou af�rou, ale u� to nebyl on, jak jsem ho znala d��v. Za�al stra�n� p�t a br�t drogy..."
"Na Vysly�en�ch modlitb�ch jsem p�estal pracovat v z��� roku 1977 a nem�lo to nic spole�n�ho s reakcemi na ji� uve�ejn�n� kapitoly. Souviselo to prost� s t�m, �e jsem se ocitl jak v osobn�, tak tv�r�� krizi," napsal Capote pozd�ji v p�edmluv� k Hudb� pro chameleony.
Tv�r�� krizi se pokou�el p�ekonat t�m, �e se vr�til k psan� kr�tk�ch pov�dek. Soubor vy�el v roce 1980, ale nov� smlouva na Vysly�en� modlitby podepsan� v t�m�e roce sv�d�� o tom, �e sv�j �ivotn� rom�n Capote necht�l vzd�t. Dva roky p�ed smrt� �ekl Lawrenci Grobelovi:
"Ud�lal jsem velkou chybu, �e jsem n�kolik kapitol publikoval p�edem. M�l jsem to nechat vyj�t cel� najednou - bum! A je to tu. Publikovat �ty�i nebo p�t kapitol byla opravdu velik� chyba, proto�e �ten���m zkreslily p�edstavu, o �em ta kniha ve skute�nosti je."
A tak�:
"Pokud se ze m� nem� st�t nervov� troska, m��u na t� knize pracovat v�dycky jen po ur�itou omezenou dobu. Hodn� j� pomohlo, �e jsem na ni asi rok v�bec ne��hl. Je te� mnohem pr�zra�n�j��, ost�ej��, byst�ej��, krut�j�� a sebekriti�t�j��. Cht�lo to n��ky... Zrovna ned�vno jsem dokon�il dlouhou pas� t�sn� p�ed koncem, m��e to b�t p�r t�dn�."
Takov� Gore Vidal ale Capotemu na rozd�l od nakladatelstv� Random House u� nev��il:
"Pan Capote nikdy Vysly�en� modlitby nenapsal, v�echny �e�i o nich jsou jen vzdu�n� z�mky. Ale proto�e jsme v Americe, sta�� neexistuj�c� knize zajistit dostate�nou publicitu a ona se stane hmatatelnou skute�nost�. Moc by se mi l�bilo, kdyby Capote dostal Nobelovu cenu za um�leck� p��nos a p�esv�d�ivost Vysly�en�ch modliteb, kter� ve skute�nosti nikdy nenapsal."
Jak� je pravda, nev� nikdo.
Dva roky po Capoteho smrti, v roce 1986, vy�ly pod p�vodn�m n�zvem Vysly�en� modlitby t�i ze �ty� kapitol publikovan�ch v letech 1975 a 1976 v �asopise Esquire. Dal�� kapitoly, o nich� Capote mluvil, se v jeho poz�stalosti nena�ly.
Alan Schwartz, Capoteho pr�vn�k a letit� p��tel:
"Po Trumanov� smrti jsme �li do jeho apartm�nu zcela p�esv�d�eni, �e najdeme rukopis Vysly�en�ch modliteb. Nebo alespo� jeho p�lku, proto�e mi je�t� docela ned�vno ��kal: '�ekni Joe Foxovi, �e p�lka knihy je hotov� a �e chci p�lku z�lohy.' Mluvil o n� naprosto p�esv�d�iv� a do detailu vykl�dal obsah dosud nezn�m�ch kapitol. Jindy ale tvrdil, �e rukopis m� John O?Shea, �e mu ho ukradl. Dokonce m� p�im�l k tomu, abych na n�j kv�li rukopisu podal �alobu. P�esv�d�oval m� i spoustu dal��ch lid�, �e ten rukopis odvezl O?Shea v kufru sv�ho vozu na Floridu. Byli jsme sice v�cem�n� p�esv�d�eni, �e O?Shea rukopis nem�, ale �alobu jsme nest�hli. Asi v p�lce �et�en� Truman zorganizoval, �e n�kdo vyhodil to auto do vzduchu..."
Joe Fox:
"Existuj� t�i teorie ohledn� zmizel�ch kapitol Vysly�en�ch modliteb. Podle prvn� byl rukopis dokon�en a potom ho ukradl a ukryl jeho b�val� milenec - bu� z pouh� z�ti v��i Capotemu, nebo kv�li zisku. �pln� posledn� pov�st dokonce tvrd�, �e ho s�m Truman nechal v n�kter� z �schovn�ch schr�nek na autobusov�m n�dra�� v Los Angeles.
Druh� p�edpokl�d�, �e po publikov�n� posledn� ze �ty� uk�zek v Esquiru u� Capote nenapsal ani jedinou dal�� ��dku, ��ste�n� kv�li ve�ejn�m - i priv�tn�m - reakc�m na oti�t�n� kapitoly, ��ste�n� proto, �e si za�al uv�domovat, �e se mu nepoda�� dos�hnout proustovsk� �rovn�, kterou si na po��tku vyty�il.
T�et� teorie, kterou bych s�m s ur�it�mi rozpaky podepsal, je ta, �e Capote skute�n� alespo� n�kter� z j�m neust�le zmi�ovan�ch kapitol napsal, ale n�kdy za��tkem osmdes�t�ch let je z�m�rn� zni�il. Tuhle teorii podporuje fakt, �e nejm�n� �ty�i Trumanovi p��tel� �etli - nebo jim Truman z pap�r� p�ed��tal - ��sti kapitol, kter� nebyly publikov�ny v Esquiru.
Ale pravdu zn� jen jeden �lov�k - a ten u� ne�ije. B�h mu �ehnej."
Na den, kdy Capote um�el, vzpom�n� Joanne Carsonov�:
"�ekla jsem mu: 'Trumane, n�jak se mi nezd� tv�j pulz. Nevzal sis n�jakou drogu?'
'Ne.'
'A nepil jsi n�co?'
'Ne.'
'Tak co se d�je?'
A on �ekl: 'Mysl�m, �e um�r�m.'
Na to j�: 'No to se ani neopova�. Jestli um�e�, nebudu se s tebou bavit.'
A oba jsme se rozesm�li. M�la jsem zato, �e je to takov� konverza�ka. �ertovali jsme, proto�e kdy� n�kdo um�r�, ne�ekne v�m p�ece: 'Mysl�m, �e um�r�m.' Tak�e v tu chv�li, kdy to vypustil z �st, jsem si pomyslela, �e je asi v�echno v po��dku.
N�kolik hodin jsme mluvili o jeho matce, o d�tstv� a o Jackovi. Pak se mu ale zase zhor�il pulz a j� �ekla: 'Tohle se mi fakt nel�b�, Trumane, j� prost� zavol�m pohotovost.'
Ale on m� chytil za ruku: 'Ne, pros�m. ��dnou pohotovost, ��dn� doktory. Jestli m� m� opravdu r�da, nech� m� j�t.'
A j�: 'Co t�m mysl��, j�t?'
Truman odpov�d�l: 'A� se stane, co se m� st�t... Jsem stra�n�, ale stra�liv� unaven�. Prost� chci odej�t.'
A proto�e jsem se s n�m pak vle�e kol�bala a pov�dala mu, �e v�echno bude je�t� dlouho fajn, vlastn� nev�m, kdy p�esn� um�el. M� l��ko bylo op�en� o jeho a do�lo mi to a� ve chv�li, kdy se za�ala m�nit teplota. Uv�domila jsem si, �e z Trumana ji� nevych�z� ��dn� ��r. A n�hle bylo jasn�, �e u� tu nen�."
(p�eklad: Martin Reiner a Hana Ulmanov�)
Zleva: Kate Harringtonov�, T. C. a Gloria Swansonov� (Ron Galella)
Truman Capote na ob�lce �asopisu Esquire z kv�tna 1975
Truman na Martiniku b�hem Carnevalu, �nor 1978. (Joe Petrocik)