Corey Levitan

Muž za Mužem na Měsíci

(Rozhovor s Milošem Formanem, převzato z internetové stránky reel.com)

V Americe se Miloš Forman proslavil především jako režisér oskarových filmů Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus, ale jeho úspěšná kariéra na poli filmového umění začala před více než třiceti lety. Ve své vlasti, bývalém Československu, režíroval geniální komedie Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří má panenko (1968). Vynesly mu mezinárodní věhlas a usnadnily život v emigraci poté, co v srpnu 1968 vojska Sovětského svazu obsadila Československo a zlikvidovala tak pokus o demokratické reformy. Vzpomínky na "Pražské jaro" - jak se začalo říkat onomu sice krátkému, ale úžasnému období omezené nezávislosti - se odrážejí v celé současné české historii. Uměleckým vývojem Miloše Formana se dozvuky těchto dávných událostí z roku 1968 táhnou jako červená nit. Od Přeletu přes jeho vysoce úspěšné zpracování muzikálu Vlasy a Amadea až po Lid versus Larry Flint se Formanovy filmy neustále zabývají problémy svobody a vybírají si hrdiny mezi těmi, kdo se rozhodnou vzdorovat zvůli moci.

I ve svém nejnovějším filmu se Forman vrací k oblíbenému tématu. Muž na Měsíci vypráví o zesnulém komikovi Andy Kaufmanovi, který patří mezi nejzáhadnější, nejméně zařaditelné a konvencím se neustále bouřící postavy v dějinách zábavy. Jeho životní dráha v sobě zahrnovala stejným dílem komickou brilantnost i podvratnou partyzánskou válku. Film na sebe upoutal značnou pozornost díky dvojroli Jima Carreyho, který ztvárnil Kaufmana i jeho maniakální, společensky nepřijatelné alter ego, podvodného "barového zpěváka" Tony Cliftona. Řada lidí považuje za hotovou věc, že tato role vynese Carreymu nominaci na Oskara. Ve Formanově zpracování jde nejen o zábavu, ale i o myšlenkové drama, jak jednoznačně vyplývá z nedávného rozhovoru s režisérem.

Otázka: Proč bylo tak nutné natočit tento film?
Miloš Forman: Protože jsem prostě chtěl strávit dva roky svého života ve společnosti Andy Kaufmana a dalších postav.

O.: Poskytl vám něco, co by nemohl jiný člověk v jiném příběhu?
M.F.: Noční můry. (Směje se.) Poprvé jsem ho viděl v roce 1974 a od té doby jsem pozorně sledoval jeho kariéru. Vždycky mě na jedné straně fascinoval a na druhé dráždil, a tak jsem chtěl jen zjistit, jaký vlastně člověk Andy Kaufman ve své podstatě byl.

O.: A podařilo se vám to?
M.F.: (Směje se.) Teď mě zajímá ještě víc než kdy předtím.

O.: Jak jste dospěl k přesvědčení, že Jim Carrey bude tím nejlepším představitelem této tak nevyzpytatelné osobnosti?
M.F.: Ukázal mi snímek, který natočil. Protože jsem se netajil tím, že nebudu riskovat, abych tuto roli obsadil naslepo, měl mi každý, kdo by chtěl na tomto filmu spolupracovat zaslat pásku se svou představou, jak se vidí coby Andy Kaufman. A byl jsem velmi mile překvapen. Velice si vážím toho, kolik lidí mi svou ukázku poslalo. Byl to Jim Carrey, Ed Norton, John Cusack, Kevin Spacey a pár dalších. Ed Norton a ještě jeden člověk, kterého asi neznáte, byli stejně dobří jako Jim. Ale Jim měl výhodu v jisté komediálnosti, protože má za sebou dráhu komika přetavenou do skutečného života.

O.: Napadlo vás vůbec, co to obnáší spolupracovat s Jimem Carreym a jeho způsobem práce? Danny DeVito, který vystupuje spolu s Carryem v jedné z hlavních rolí a je zároveň producentem filmu, řekl, že Carrey přišel během natáčení jen dvakrát coby on sám?
M.F.: Tak o tom nic nevím. Ani jednou jsem se s Jimem Carreym při natáčení nesetkal. Nikdy. Pracoval jsem buďto s Andy Kaufmanem, Tony Cliftonem, Elvisem Presleym, Latkem Gravasem nebo "Foreign Manem". Trvalo mi pár dnů, než jsem si na to zvykl, protože s každým z těchto lidí bylo nutné zacházet jinak. Ale kupodivu mě tato hra začala brzy bavit. A pak jsem přišel na to, že filmu prospívá, vnáší do natáčení prvek vzrušení, protože celý štáb je rád, když nás při této hloupé hře může sledovat... Z natáčení Jima Carreyho neznám. Setkal jsem se s ním jen dvakrát, a to pouze o víkendech během natáčení, kdy jsem potřeboval, aby si promluvil s Tony Cliftonem.

O.: Měl jste s Carreym v roli Tonyho nějaké potíže?
M.F.: S Tonym byly neustále potíže. Víte, nikdy nikoho sice fyzicky nenapadl, ale slovně ano, a on sám, jeho reakce a všechno kolem něho bylo zkrátka nevypočitatelné. Tony byl běs a já se vážně bál, aby nově příchozí nezasvěcenci, kteří nevědí, co je Tony Clifton zač, neudělali něco, co by ho vyprovokovalo k výbuchu.

O.: Když bych srovnal tento film s vašimi posledními nebo dokonce s Přeletem a Vlasy, připadá mi, že jde zase o jakési vaše vyjádření se na téma omezování svobody ve Spojených státech. Zajímalo by mě, jestli to také tak vidíte, a co nám, kteří si možná těchto svobod nedostatečně ceníme, tím podle vašeho názoru vlastně sdělujete.
M.F.: Dalo by se to takhle říci. Protože pokud byste, tak jako já, žili několik let v nacistické totalitě a pak dvacet let v komunistické totalitě, určitě byste si uvědomovali, jak je svoboda cenná a jak snadno o ni můžete přijít. A jakým velice nenápadným způsobem začíná cenzura a všechno to, co pak následuje.

O.: Zdálo se, že jste byl upřímně šokován některými z názorů, jež se vyrojily během aféry, která se rozpoutala kolem filmu Larry Flint.
M.F.: Naprosto mě to vyvedlo z míry - to poslední, co bych byl čekal, byla skutečnost, že někdo bude tento film napadat proto, že prý glorifikuje pornografii. (Směje se.) Je to totéž, jako kdyby někdo kritizoval Romea a Julii za to, že oslavuje sebevraždu nezletilých! Je to stejně absurdní! Samozřejmě, že Flynt je pornograf! Ale o tom přece film není.

O.: Myslíte si, že zkušenost, již jste získal, když vás takto napadali, vám umožnila pochopit jisté věci, které jste pak mohl uplatnit ve svém posledním filmu? Vždyť Kaufmana také značně nenáviděli, a on si v tom ještě liboval.
M.F.: Nemyslím si, že by mě tato zkušenost jakkoli ovlivnila při rozhodování se, že natočím film o Andym, protože Andy byl apolitický. Andy nebyl nikdy ve svém humoru politický člověk. Ale byl politický jiným způsobem, přímo - tím, jak překračoval meze. Tím, jak se nenechal omezovat. A také provokováním a tím, že si dělal všechno po svém. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že je pravděpodobně jediným komikem, jehož vtipy nelze s úspěchem opakovat. Nepodaří se vám to. Jiným komikům můžete ukrást humor a mít s tím úspěch. Ale v případě Andyho to nejde. Nemůžete to udělat, nemůžete ho imitovat.

O.: Protože nejde o vtipy?
M.F.: Přesně tak. Víte, byl to jediný komik, který nikdy na jevišti neřekl jediný vtip. Ani jednou jedinkrát.

(překlad: Tamara Váňová)