Stejně jako předchozí, první číslo (Neon -3), otevíráme i toto Kauzou, jež se tentokrát už výrazně blíží představě, kterou jsme o dané rubrice měli - bohatý soubor rozličných pohledů, které nasvěcují z různých stran scénu zadaného tématu. Původní příspěvky Jiřího Janatky a Petra Hrbáče (spisovatelů patřících k malé skupince obojživelníků - píšících dobře prózu i poezii) jsou přitažlivé zejména tím, že oba doktoři nestudovali filozofii, jak by se dalo předpokládat, ale medicínu. Jde tedy v jejich případě o vzácně se vyskytující druh tzv. exaktních humanistů. Rozhovor Ladislava Vereckého s někdejším šéfem protialkoholního oddělení u Apolináře, docentem Jaroslavem Skálou, i historky ze života slavných českých pijanů posouvají obecněji zadané téma k omamné látce v Čechách nejvíce zdomácnělé: k alkoholu.
Aniž bychom usilovali o sestavení monotematického čísla, vrátili jsme se v Neonu -2 ke knize, která nás zaujala už před dvěma roky, kdy vyšla: Hospody a pivo v české společnosti. Ta kniha mi připadá jako vhodný pandán k pivní estetice Urbanova Pivrnce: je totiž celá sestavená z příspěvků českých historiků, literárních vědců a filozofů, nezřídka akademiků, kteří se sešli na velké konferenci se zadáním identickým s názvem knihy. Do Neonu jsme převzali příspěvek historika Petra Čorneje, který dokládá, že mohlo jít o konferenci dosti zábavnou. Za celým souborem "pivních" statí se ve své úvaze ohlédl Vladimír Fanta.
V Neonu -2 jsme také zavedli volnou rubriku "afér XX. století". S "aférami" filozofickými se budou střídat "aféry" historické a biologické. Vedle Petra Koťátka by měli rubriky "redakčně obhospodařovat" ještě Petr Čornej a Stanislav Komárek.
Jiří Kratochvil, čerstvý držitel Seifertovy ceny za román Noční tango a náš stálý spolupracovník, se v rubrice Knihy... zamýšlí nad šesticí překladových titulů z poslední doby. Ve svém textu vpouští do pomyslného ringu dvojice jako Louis Ferdinand Céline a Alasdair Gray či Mircea Eliade a Terence McKenna a průběh klání komentuje tak, že výsledek hypotetických zápasů přestává hrát roli.
Rozhovorem a ukázkou z nové knihy představujeme blíže mladého prozaika Bohuslava Vaňka-Úvalského, o jehož románu Zabrisky se domníváme, že by se snadno mohl stát kultovní knihou generace dnešních dvacetiletých. Každopádně Vaněk-Úvalský ve své knize přináší to, po čem kritikové volají téměř unisono: příběh s tahem na branku.
Ivan Diviš vojákem z povolání? Ano, jsou věci, které by jeden neřekl. A proto raději sledujte naši rubriku Černé na bílém - budete in.
Své "sbohem létu" dává česká a moravská poezie již čtyři roky na starobylém hradě Bítově. Aktuální reportáž doplněnou spoustou fotografií sepsal pro Neon muž nejpovolanější: původce a spoluorganizátor celé akce, básník Martin Reiner. Následující "Text a promluva", přednáška, kterou Jaroslav Pížl proslovil na Bítově, snad dokládá, že básnická setkání oplývají i jinými kvalitami, než jsou Modrý portugal a čerstvý vzduch.
Michal Viewegh se po létech vrátil k literárním parodiím. První z nich uveřejnil v Neonu.
National Geographic se věnuje literatuře zřídka, ale většinou to pak stojí za to. Rozsáhlý, po americku impresivní materiál o Waltu Whitmanovi jsme ještě chtěli okořenit špetkou vědy o Whitmanovu obrovském vlivu na světovou poezii tohoto století, ale rozměr časopisu nám to už nedovolil. Článkem Rostislava Šváchy o architektu Adolfu Loosovi, kterého jsme se vzdát nedokázali, jsme stejně přetáhli stanovený rozsah o čtyři strany.
Příjemné čtení.