(Dichtung und Wahrheit)

Řetězové čtení veršů JIŘÍHO KUBĚNY-PAUKERTA se má konat ve dnech 1. 11. 2000 až 1. 6. 2001 v prostorách státního hradu Bítov. Seznam aktivních účastníků se nám zatím nepodařilo získat, víme jen, že již od letošního června na hradě bydlí pretorijský zpěvák protestsongů Mzizi Ducamba.


Cenu fair play od českých čtenářů získal nedávno kritik Martin Hybler, kterému se podařilo v knize Jiřího Kratochvila Siamský příběh efektně vyložit "jistou zmatenost textu, o níž se nás autor snaží přesvědčit, že není zmateností".

Jelikož "Kratochvilovým indikacím nechybí jistá svůdnost", podařila se mu mezi Siamským příběhem a Nesmrtelným příběhem "bez obtíží vystavět určitá symetrická komplementarita, vágně založená na sexuální diferenciaci".

"Nu, zaplaťpámbů za ty dary!" volá asi nyní čtenář spolu s námi, ale není času nazbyt, takže přesuňme se honem s Martinem Hyblerem ke Kratochvilovým zvířatům, která jsou "paradigmaty metafory vůbec". Zde se totiž ukazuje, že "ze setkání s možností animální inkarnované metaforiky vychází lidství jako sekundární produkt, jako negativita nezvířecího, ale zato mluvícího těla, schopného zvířata pojmenovat".

Ale budiž: hlavní asi tak jako tak vždycky bude, že "v těchto sekundárních hyperbolizačních deformacích se Kratochvil vedle gastronomicko-chemických postupů nechává inspirovat především jednoduchými geometrickými vztahy", takže "zbytnělé a do jakéhosi abstraktního estetična či metafyzična statutárně povznesené drby pak okolo sebe šíří tajuplný opar neurčitého polyvalentního ,znamenání-něčeho?, potažmo ,všeho?..."

Martinovi Hyblerovi jménem českých a moravských čtenářů děkujeme i my. A na druhé straně opravdu musíme Jiřímu Kratochvilovi adresovat jednu nepříjemnou otázku na tělo: Proč se, pane spisovateli, stále pokoušíte dělat své texty zmatenější, než opravdu jsou?!


Při nácviku řetězového čtení veršů Jiřího Kuběny-Paukerta došlo k neštěstí. Pohotový fotograf zachytil autora právě ve chvíli naprostého zděšení, krátce po výpadku elektrického proudu v hradním sále. Pretorijský zpěvák Mzizi Ducamba vysublimoval do proslulé bítovské tmy - a trénink musel být na několik hodin přerušen. Jiří Kuběna-Paukert se nyní obává, že termín zahájení akce je tímto zdržením vážně ohrožen.


Dozvěděli jsme se, že KAREL HVÍŽĎALA připravuje ke knižnímu vydání "dvojinterview" neboli "trojrozhovor" s populárními televizními umělci PŘEMKEM PODLAHOU a ANTONÍNEM PŘIDALEM. Kniha se bude jmenovat - jak jinak - Receptář na každý den. Už se těšíme.


"Určitě bych udělal stejně dobré věci, jestli ne lepší," odpovídá IVAN KLÍMA reportéru Neue freie Zeitung Markusovi F. na otázku, zda by, kdyby se mohl ještě jednou narodit, napsal znovu to, co napsal. - "A bylo by toho míň, nebo víc?" ptá se reportér. "Možná víc," říká Ivan Klíma, "protože teď už vím, čím se při tvorbě nezdržovat."


V únoru příštího roku začnou v Praze vycházet ještě jedny LITERÁRNÍ NOVINY. "Proč ne? Ta značka není chráněná, a pak - když si může Literárky vydávat Jakub Patočka z hnutí Duha, proč bychom nemohli i my," prohlašuje inženýr Stanislav Pascálek, jeden ze stávajících mluvčích Spolku přátel českého krysaříka.


Dopingové aféry ve světě velké atletiky už překvapit nemohou. Jaká hrůza a děs však musejí jmout prostého občana, když se dosléchá, že v poslední době se rozmáhá užívání podpůrných prostředků i ve světě malé literatury... Nejnovější ediční počin nakladatelství Host, společná básnická sbírka Tomáše Reichla a Roberta Fajkuse dostala název, který vyvrací jakoukoli pochybu nejen o podmínkách, ale snad přímo příčinách jejího vzniku: Již vzhůru, Bruféne, v obzoru vzplaň! Oč hůře, že jistotu v tomto ohledu neskýtají ani literární vědci. Jeden z nich - šéf katedry českého jazyka a literatury na Masarykově univerzitě v Brně, docent Jiří Trávníček - se o velké přestávce evidentně předávkoval testosteronem... a výsledek? Vrhl se na poezii! Ne však v té roli, v níž ho známe a rádi vidíme, tedy v roli predátora, ne: Jiří Trávníček začal sám zpívat, začal slovem slavit zázrak bytí. Zde je alespoň krátká ukázka z docentovy původní tvorby:

Intelektuál  Administrativa  Schizofrenik před zrcadlem
1 650,- a/1 1/a 2 + 2 = 4
b/2 2/b
c/3 3/c
d/4 4/d

Inu, jak řekla nadšená studentka pana docenta Zuzana S.: "Brrilantní a skutečně rryzí. Myslím si, že pan doktorr všem pisálkům konečně ukázal. Mám ho za to moc rráda."


Spisovatel Petr Chudožilov, jenž na podzim r. 1966 v zadním nebo předním voze pražské elektrické dráhy (buď na lince č. 9, cestou z Národní na Žižkově nebo na lince č. 20 cestou z Malé Strany na Větrník) zanechal aktovku s rukopisem své úplně nové sbírky povídek, se naším prostřednictvím obrací k veřejnosti: žádáme případného poctivého nálezce, aby se co nejdříve přihlásil v redakci Neonu.


Členové přípravného výboru Plesu laureátů literárních cen SVATAVA ANTOŠOVÁ, BLAŽENA HOUZOVÁ, PETR BORKOVEC, JIŘÍ KACHNÍK a KAREL ŠIKTANC prý nabízejí k dispozici své funkce, neboť se nedokázali s Kanceláří Pražského hradu dohodnout na uspokojivé ceně za pronájem Vladislavského sálu. - "Tisícovka je pro ně moc?" diví se pracovnice dotyčné kanceláře Růžena V. "Kdyby každý laureát dal jenom korunu, měli by dvakrát tolik."


Podle ředitele nakladatelství Mladá fronta VLADIMÍRA PISTORIA mají někteří mladí autoři básnických sbírek velmi přemrštěné finanční nároky. "A čím jsou mladší, tím jsou horší - nakonec ještě budou všichni chtít za své knížky honorář. Asi je přestanu vydávat,
a bude to."


PĚVECKÝ SBOR ČESKÉHO PENKLUBU v těchto dnech začíná nacvičovat Vlajku s pruhy a Již mou milou do kostela vedou. "Je to pro náš zájezd do Nové Trkvice," říká sbormistr ŠLUPKA-SVĚRÁK. "Zájem o účast je velký, zpívat chce kdekdo, zkoušíme střídavě na stadionu na Strahově a na starém letišti ve Kbelích. Všichni ovšem do Srbska nepojedou, nemáme tolik autobusů - bude se losovat."


Zajímavým objevem - dosud nepublikovanou prvotinou stříbrnohorského rodáka JANA VALOUŠKA ZE STŘÍBRNÝCH HOR (1907-1932), který by se byl letos 4. srpna dožil věku devadesáti dvou let, má být zahájen příští, již třetí ročník příbramské Edice současné české poezie. V ještě neodvysílaném rozhovoru, jejž Marsel Drevo nedávno natočil pro Český rozhlas, MAREK STAŠEK, jeden z redaktorů zmíněné edice, upozorňuje: "Kdyby se Jan Valoušek vydání této své jediné sbírky dožil, byl by nyní nepochybně nejstarším žijícím básníkem v Čechách."


Slipy IVANA JIROUSE jsou k vidění v podolské restauraci U zeleného prasete. "Pan spisovatel si je tady zapomněl jednou, když se u nás zastavil na pivko. Tak jsme je pověsili na zeď, že jo, místo tý zelený kůže, abysme tu měli nějakou opravdovou zvláštnost. Ale jsou bílý, to víte, chodí sem hygienik, museli jsme je napřed vyprat," říká majitel a provozovatel podniku Jan Ch. "No uvidíme, co nám to udělá s návštěvností. Možná to tady trochu přejmenuju."


Někdy v červnu tohoto roku měl na statku tří bratří Houlů v Červeném Kostelci VÁCLAV VOKOLEK veřejně předčítat své "písmenové" obrazy (jeden menší cyklus tušových kreseb a dvě rozsáhlé olejomalby). Na otázku, proč z této produkce sešlo, přestože již byla rozeslána většina z vytištěných pozvánek, odpovídá trojice pořadatelů jen vyhýbavě: "Ále, to víte..." "My jsme si mysleli, že když Vokolek, tak Vokolek..." "No, když se někdo jmenuje Vokolek, že jo..." - Zdá se, že bratři Houlové si Václava Vokolka s někým spletli.


Část redakce moravského katolického věstníku Host na letní makové brigádě v Tišnovské Nové Vsi.